O volbě materiálu rozhoduje zpravidla zákazník, měl by však zohlednit požadavky na funkčnost, výrobní možnosti a zkušenosti truhláře. Většina řemeslníků se totiž soustředí na určitý druh materiálu a je lepší vsadit na specializovaného truhláře než „všeuměla“, který bude se zvoleným materiálem pracovat poprvé. Na trhu je však dostatek kvalitních a profesionálních truhlářů, s nimiž se snadno a dobře domluvíte.

 

Ať chceme nebo ne, naše představa o budoucím designu nábytku určí materiál, z něhož bude nábytek vyroben. Pokud tedy uvažujeme o selské kuchyni nebo o rustikálním obýváku, pravděpodobně si zvolíme masiv a naopak - moderního styl vyžaduje moderní truhlářské materiály, například lamino nebo MDF desku. A nebudeme skrývat, volbu materiálů ovlivňuje pochopitelně i jeho cena.

Pro běžného zákazníka je truhlářská terminologie často nesrozumitelná. Jaký je rozdíl mezi dřevotřískou a MDF deskou? Pro lepší orientaci v odborném názvosloví jsme proto připravili jednoduchý přehled základních truhlářských materiálů.

Protože svět nábytku je rozmanitý a velmi různorodé jsou i technologické postupy jeho výroby, rozdělíme tento přehled na dvě části. V tomto článku se zaměříme na základní konstrukční materiály, z nichž se nábytek vyrábí. Povrchové úpravě jednotlivých materiálů se budeme věnovat příště. Mezi obvyklé konstrukční materiály nábytku patří tradiční materiály jako masiv nebo z masivu vyráběná spárovka. Mezi novodobé konstrukční materiály patří dřevotříska a dřevovláknitá deska známější pod obchodním označením MDF deska. Jednotlivé druhy konstrukčního materiálu si nyní představíme podrobněji.

 

 

Masiv a spárovka – tradiční materiál a jeho dostupnější varianta

Nábytek z masivu je vyrobený z fošen nařezaných z kmene stromů - jehličnatých i listnatých. Mezi levné dřeviny patří smrk a borovice. Střední cestu z hlediska ceny představuje buk s dubem. Nejdražší jsou pochopitelně exotické dřeviny, jako je například mahagon.

Masiv je tradiční a oblíbený materiál. Každý strom je jedinečný a tak každý výrobek z masivu bude originální a nezaměnitelný. Nábytek vyrobený z masivu má však i svoje úskalí. Pro výrobu z masivu je optimální středová fošna, která se nejméně deformuje. Ta je bohužel v každém kmeni pouze jedna. Proto se zbývající (krajní) části stromu dále řežou, skládají a následně slepují. Tak vznikne velká plocha stabilního a pohledově sjednoceného polotovaru, který běžně znáte pod označením spárovka. Ta může být vyráběna i průmyslově, pak se v případě smrkové spárovky v porovnání s masivem jedná o levný materiál.

Nábytek vyrobený z masivu je z hlediska údržby poměrně náročný. S jeho pořízením se musíte připravit na to, že nábytek bude vyžadovat pravidelnou (a nikdy nekončící) údržbu. Obvyklou povrchovou úpravou masivu je lakování nebo napouštění olejem a voskem.

 

 

Dřevotřískové a dřevovláknité desky a rozdíly mezi nimi

V odstavci věnovaném základním konstrukčním materiálům jsme se setkali se dvěma termíny: dřevotřískovou a dřevovláknitou deskou - ta se nejčastěji označuje termínem MDF deska (Medium Density Fibreboards). Základní surovinou pro dřevotřískovou desku i dřevovláknitou desku je dřevo. Pro dřevotřískovou desku je to dřevo rozdrcené na třísku, pro dřevovláknitou desku je to dřevo rozvolněné na vlákno. Tříska nebo vlákno je následně obalená lepidlem - deska vzniká stlačením této hmoty při vysoké teplotě.

Dřevní hmota využívaná k výrobě těchto materiálů, je z velké části obyčejné palivové dříví. Tyto materiály jsou tak vyráběny z běžně dostupné suroviny.

 

Zahraniční výrobci dřevotřískových desek k rozmělněné dřevní hmotě zcela běžně přidávají tzv. recyklát. To znamená, že nové desky jsou vyráběny i s využitím desek starých, což představuje určité riziko. Pokud starý nábytek použitý k recyklaci sloužil v dětském pokoji, jsou zdravotní rizika pravděpodobně minimální. Jinak je tomu ovšem v případě, že recyklovaný nábytek sloužil třeba v průmyslovém provozu. Celou historii všech recyklovaných kusů nábytku stoprocentně kontrolovat pochopitelně nelze. Dobrou zprávou proto je, že na trhu jsou k dispozici dřevotřískové desky vyrobené bez recyklátu, jako příklad lze uvést materiál Lamino Plus. Při výrobě dřevovláknitých desek (MDF desek) se recyklát nevyužívá.

 

 

Při popisu výrobního procesu dřevotřískových a dřevovláknitých desek nesmíme zapomenout na lepidlo. Používá se lepidlo močovino-formaldehydového typu, což mohlo v minulosti vyvolávat obavy z uvolňování formaldehydových par – tyto obavy však již nejsou na místě. Za posledních dvacet let poklesla koncentrace HCHO v lepidlech více než deset krát. Každý významný výrobce dřevotřískových desek má zároveň vlastní systém kontroly jakosti a je schopen kvalitu desek doložit odbornými zkouškami a certifikáty. V dnešní době, je na trhu běžně dostupná deska se sníženou emisí par označovanou LE (Low – emission), tedy deska s emisí sníženou hluboko pod úroveň požadovanou normou.

 

Proč se vlastně vyrábí dřevotřísková a dřevovláknitá deska? Odpověď je jednoduchá, dřevotřísková deska je určena pro řezání, tedy k výrobě „hranatého nábytku“ a dřevovláknitá deska je určena k frézování, tedy k výrobě profilovaných dvířek, lišt a různých prvků komplikovaného tvaru.